Tábor na Malém Ratmírově a úspěšné OVVR :o)
13.-16.5.2010 jsem byla na výcvikovém táboře v Malém Ratmírově, abych se připravovala ke splnění OVVR a užila si spoustu zábavy (a páníčkové taky). Jak ste si mohli všimnout z nadpisu příspěvku, OVVR jsem úspěšně složila.
Přední post to sice nebyl, ale kdo na to bude koukat, panička říkala, že na její maturitní vysvědčení se taky nikdo pořádně nekoukal... tak co.
Jo ta fotečka vpravo nahoře, kam asi zrovna koukáte, není žádná fotomontáž, jak se některým zdálo. Je to pečlivě vycvičený klan (část klanu) z Borových lesů (a Makových dvorů - tatík). Každopádně páníčkům to focení trvalo strašně dlouho, takže jsme nevydrželi v úplně optimálních pozicích :o))
Hned první den (jediný kdy bylo dá se říct hezky) jsme se sešli na paloučku a zahájili jsme cvičení. Naše skupinka byla celkem malá - 5 štěňátek z Borových lesů a 2 "cizí". Takže takové rodinné..
Po celé čtyři dny bylo cvičení hodně náročné, samá voda :o), pachy a co vám budu povídat. Takže jsem v mezipauzách musela odpočívat.. Zato Argo s paničkou Janičkou si hráli na krocení divé zvěře...
Taky jsem trénovala plavání, bohužel velký pokrok jsem neudělala.Můj plavecký styl "parník" prý není úplně ideální - podle paničky. Ale já zatím nechápu proč - ségra Angie plave úplně stejně (ačkoli i panu rozhodčímu na OVVR šla z našeho plavání hlava kolem).. V létě se mnou prý půjde do vody Honzík a zkusí mi vysvětlit, jak se plave správně..
Jednou nám pan výcvikář ukazoval živou-mrtvou kachničku, jak ta se mi líbila :o)
Ti zkušenější plavci ji mohli aportovat z vody - takže já ne :(
Ale Argovi se této pocty dostalo a koukněte, jak skvěle se toho ujal.
No a jak už bylo zmíněno, tak ke konci pobytu na mě (a paničku Verunku) čekaly OVVR. Nejdříve jsme spolu čekali v řadě, jaké si to vylosujeme číslo. A hádejte co, byli jsme uplně poslední - 21. Každopádně všichni pejsci byli rozděleni do dvou skupin a štěstí nám přálo - všechna štěňátka z Borových lesů byla spolu. Zkoušky byly pro paničku doslova infarktové. Největší radost jsem jí udělala, když jsem perfektně vyčmuchala srnčí nožičky a přinesla je, aniž bych si s nimy začala hrát, což je mým dobrým zvykem.
A když už to vypadalo, že máme všechno úspěšně za sebou a já nesla aportek z vody, tak jsem se rohodla oklepat a aportek upustila ve vodě.
No když jsem viděla, jak na mě panička kouká, radši sem ho vzala a utíkala na břeh, kde mě čekala vééliká pochvla. A mám to zasebou :o)
No a tady je fotečka všech co z naší skupinky úspěšně složili OVVR (včetně Arga, Aarona a Angie) Ségra Aileen tam s námi nebyla, ještě se nenaučila plavat. Ale slíbila, že to brzy dožene, už se těšíme a moc držíme pacičky :o)
A tady je celý náš OVVR tým s výcvikářem Pájou Maříkem, kterému všichni děkujeme.
Haf haf.
No a na závěr ještě rodinné foto s páníčky a bez nich.
A taky připomenutí, že mi tu nově můžete nechat vzkazík v mé knize návštěv!